Rozhovor s Kultura FM

Marian 333: chceme rock přiblížit lidem a zároveň zachovat jeho syrovost

Přesto, že hrají klasický rock, nejsou tak úplně klasičtí rockeři s házejícími hlavami, v koženém oblečení a s kérkami po celém těle. „Záměrem naší kapely je ukázat lidem, že rock není jen o metání hlavou, ale i o propracovaném aranžmá a tak dále,“ říká Marian Mari Olašín, hrající a zpívající frontman kapely Marian 333, kterého doplňují „hudební Jágr“ basák Rosťa Koky, na bicí tvrdí muziku Honza „Hooxx“ Slawińsky.  Před více než 10 lety zabodovala kapela v hudební soutěži Trnkoparádě a zahrála si na festivalu Vizovické Trnkobraní, vloni si zahrála s moravskoslezským symfonickým orchestrem. Kromě vlastních koncertů dala živnou půdu i začínajícím kapelám – coby pořadatel festivalu Zastávka 333.

Připadá mi, že vaše songy a muzika mohou oslovovat široké publikum. Je to dáno i texty, které jsou tvořeny náměty normálního, všedního života?

Existuje spousta kapel, které by mezi rockové ani nikdo nezařadil. A právě takovou stránku rockové hudby se snažíme lidem nějak ukázat. Používáme také texty z běžného života, skládáme o tom, co nás zrovna trápí. Když jsme byli zamilovaní, promítla se do textů nějaká romantika, teď třeba řešíme každý nějaké dluhy, a tak vznikla píseň exekutor. Také se stále snažíme dělat ten klasický živý kytarový rock.

To už se nenosí?

Dneska si spousta kapel upravuje hudbu na počítači a hraje na poloviční plejbeky, mají nahrané druhé kytary a tak dále, takže je z toho spíše elektronická hudba. Přijde mi, že tím tak trochu zabijí živou muziku a všichni muzikanti pak zleniví, a to je škoda. My chceme zachovat tu syrovost, tu klasickou kytarovou hudbu (trio), na které byl rock postaven. Prostě to máme rádi.

V loňském roce jste měli koncert se symfonickým orchestrem s Moravskoslezskou sinfoniettou v Řepištích. Jak vznikla tato spolupráce a jak jste si to společně užili?

Touha zahrát si společně byla vzájemná na obou stranách a ve výsledku jsme si to moc užili. Také jsme se na to půl roku společně připravovali. Museli jsme nejprve všechny naše písničky rozepsat do not a Mgr. art. Jan Soukup, který je zakladatel Moravskoslezské Sinfonietty, udělal aranže. Pak jsme zkoušeli ve velké tělocvičně v Řepištích. Samotný koncert byl úžasný a byla tam cítit taková energie, že jsem si říkal, že bych teď mohl klidně skončit s muzikou a byl bych spokojený. Opravdu, díky tomuto spojení jsme nasbírali obrovskou zkušenost. A také jsme dostali nějaké další nabídky, co se týče podobného vystupování.

A využijete je?

Měli jsme již předjednaný další koncert, ale díky koronaviru se vlastně všechno zastavilo. Obecně dělat koncerty v tomto pojetí a rozsahu je velmi náročné nejen časově, ale také na organizaci. Skloubit to tak, aby všichni v ten daný termín mohli. Takže jsme si řekli, že v tomto duchu by se daly uskutečnit maximálně dva koncerty ročně.

V roce 2018 jste dokonce založili svůj vlastní hudební festival Hudební Zastávka 333. Co vás vedlo k tomu pustit se do takového projektu?

V podstatě to pramení z mé touhy dělat muziku, kterou mám strašně rád. Lidé nebo kapely za mnou často sami chodili, že si chtějí někde zahrát a jestli bych jim nemohl pomoct. A protože vím, že pro začínající kapely je velmi těžké dostat se na nějaký festival a někde začít hrát, rozhodl jsem se jim pomoct a vznikl z toho malý festival, který jako kapela zastřešujeme. A to jak po stránce organizační, tak i zvukově a celkově po stránce technického zázemí. Myslím, že po organizační stránce jsme to zvládli, horší je to vždy s financemi, jak už to tak bývá. Nehledě na tom, že nám na každém koncertě zapršelo (smích).

A letošní ročník se uskuteční podle plánu? Nebyly nějaké komplikace, právě  vzhledem ke karanténě?

V podstatě zatím nevíme, jak to bude, protože v našem působení nás koronavirus totálně omezil. To se týká jak festivalu, tak i našich koncertů kapely. Je potřeba si dobře rozmyslet, jestli energie, kterou do toho všeho vložíme, by se nám vrátila, tak jak potřebujeme. Myslím tím, jestli by nás to nepoložilo finančně. Také jsem obvolal několik pořadatelů akcí, na kterých jsme měli hrát, a ti vše přesouvají na příští rok. Nikdo prostě s jistotou neví, do čeho se má nebo nemá pouštět.

To je pravda. Ale zase je lepší dělat aspoň něco, než jen čekat…

My jsme přesně v té době, kdy nikdo z umělců nevěděl, co bude dělat, vymysleli rockové dobroty. Jsou to takové rockové omáčky ke grlilování, patři tam třeba i sušené maso, je to takový nový march pro naše fanoušky. A každý, kdo si zakoupí naši rockovou dobrotu, tak vlastně podpoří kapelu a výdělek z rockových dobrot použijeme třeba na nahrávací studio nebo natočíme pro fanoušky nový videoklip. Tak určitě koukněte na www.rockovedobroty.cz. Tyto dobroty, pod značkou naší kapely, přivezeme s sebou i na náš koncert pro Kultura FM Live. Takže kdo přijde, může si koupit a ochutnat. Bude to vlastně premiéra, je na co se těšit.

Cílem těchto streamovaných koncertů bylo zachovat jakousi podobu kultury, která se v době koronavirových restrikcí přenese do pohodlí domova, tedy kultura online. Podpora sociálních sítí má ale i své stinné stránky, ostatně vy o tom víte své. Tomuto trendu jste věnovali píseň Bookface…

To je hodně aktuální věc. Nejhorší na tom je, že lidé jsou na sociálních sítích stále více závislí. A já jsem už také jedním z nich. Facebook a sociální sítě se tak propojily s životem kapely a vlastně i s mým soukromým životem, že je to až neuvěřitelné. Projevuje se to například tak, že když nemáte u sebe mobil, jste nervózní, neklidný a tak dále. A co je vůbec nejhorší, že některým se díky této závislosti a také streamování na facebooku už teď nechce ani na živý koncert.

Je na tom celém podle vás pro kulturu i něco pozitivního?  

Určitě to má i svá pozitiva. Vidím je alespoň v tom, že se kapely snaží na sobě pracovat a zviditelňovat a když se to vezme do pravých rukou, tak velmi dobře pomáhají potřebným. A k tomu jsou zase ty sociální sítě dobré. Prostě jsou tady a budeme se muset s nimi naučit žit

Vizitka kapely

• Kapela vznikla v roce 2006 a na hudební scéně aktivně působí od roku 2008 ve složení Marian Mari Olašín – hrající a zpívající frontman v jedné osobě, kterého doplňují „hudební Jágr“ basák Rosťa Koky, na bicí tvrdí muziku Honza „Hooxx“ Slawińsky.
• Texty písní jsou tvořeny náměty všedního života zpívané česky, nezaměnitelným Marianovým hlasem. Kapela za své aktivní období od roku 2006 odehrála přes 500 koncertů v České republice, Belgii, Polsku a Slovensku.
• Mezi poslední úspěchy patří koncert se symfonickým orchestrem S MORAVSKOSLEZSKOU SINFONIETTOU v Řepištích v roce 2019, ve stejném roce byl křest videoklipu Bookface, v rámci něhož kapela zaplnila klub Garáž v Ostravě Martinově.
• Na kontě má 6 videoklipů, několik jejich písní (Ostří nožů, Láska na splátky, Ztracený parfém, Tarot) se dostalo do regionálních rádií. Mimo jiné se již několikrát objevila v televizi (Dobré ráno, Sama Doma, TV Polar, TV Rebel, Óčko)
• 2018 – Kapela vytváří svůj hudební festival Hudební Zastávka 333 na podporu začínajících kapel.

Za kapelu odpovídal Marián Mari Olašín

Připravila Lenka Vašková